neděle 8. dubna 2018

RECENZE – Co zbylo z mojí sestry

Originální název: My Sister’s Bones
Autorka: Nualla Ellwood
Překlad: Michael Havlen
Nakladatelství: Domino
Rok vydání v ČR: 2018
ISBN: 978-80-7498-256-9

Anotace:
Kate strávila posledních patnáct let ve válečné zóně. Psala reportáže o nenávisti a brutalitě, teď se však vrací domů. Ne z vlastního rozhodnutí, ale protože jí zemřela matka. Pohřeb už nestihne; sestra jí dala vědět pozdě. Vlastně ji to ani neudivuje, nikdy neměly dobrý vztah.
V rodném domě by se měla cítit bezpečně, ale opak je pravdou. Všude na ni doléhají děsivé vzpomínky. V sousední zahradě vídá dítě, které by tam podle všeho nemělo být. Dějí se jí věci, které jsou velmi podivné a znepokojivé. A tehdy začne Kate pochybovat, jestli se nepomátla. Nemá se komu svěřit. S kým se poradit. Sestra nepřichází v úvahu, ta utápí v alkoholu žal nad tím, že před pár lety zmizela její dospívající dcera. Ještě že je tady sestřin manžel Paul, ten jediný je aspoň trochu nápomocný.
Přesto se Kate ocitá na pokraji zoufalství. Neví, jestli je to, co vidí, skutečnost, nebo výplod její mysli. Jako by už nic nebylo takové, jakým se jeví. Dochází k jediné jistotě – že něco je zatraceně špatně. Zbývá otázka, jestli v sobě bude mít dost síly odhalit pravdu.


Kate se blíží čtyřicítka. Pracuje jako válečná reportérka. Vrací se domů, protože jí zemřela matka. Nemá manžela, děti, pouze sestru alkoholičku, se kterou si už léta nerozumí, a která jí o matčině smrti dala vědět pozdě, takže nestihla ani pohřeb. Práce válečné zpravodajky není procházka růžovou zahradou a Kate se velmi podepsala na psychickém stavu. Trpí nočními můrami, slyší hlasy, děsivé výkřiky, vídá tratoliště krve, ve kterém se také sama nacházela. Vše se snaží zahánět léky na spaní a později i alkoholem. Návštěva u sestry dopadla podle očekávání špatně, pouze ve švagrovi má oporu. Navíc začne po nocích v zahradě matčina domu vídat malého chlapečka. Pláče, křičí, naříká. Někdo ho musí týrat, ale nikdo Kate nevěří. Žena ze sousedství prý děti nemá a Kate by se měla léčit. Dokonce kvůli tomu skončí i zadržená na policii. Co se to děje? Je opravdu blázen a žádný chlapeček neexistuje? Nebo se někde za zavřenými dveřmi děje něco strašného a malé dítě trpí? Kate to nehodlá nechat jenom tak, moc dobře ví, co znamená, když je jeden z rodičů tyran.

Musím vám říct, že si s námi autorka ve své knize pěkně pohraje. A my jí to budeme baštit i s navijákem. Krásně si nás čtenáře omotá kolem prstu a nasměruje tam, kam ona chce. A my jí hodně dlouho budeme do písmene věřit to, co nám předkládá. Místy jsem se sice trošku ztrácela v ději, někdy jsem netušila, co je pravda, co halucinace či noční můry. Ovšem tušila to vůbec naše hlavní hrdinka nebo byla stejně zmatená jako my čtenáři? Hodně mě zaujaly pasáže, ve kterých nás autorka  na okamžik zavádí do válečné Sýrie. Musí to být šílené se octnout uprostřed boje, navíc, když tam figurují děti. Vůbec se nedivím, že z toho Kate šílela.

Postava naší hlavní hrdinky je výborně vykreslená, hodně dobře se do ní vžijete. Stejně tak postava švagra Paula. Naopak charakter postavy její sestry Sally mi úplně tak dobře popsaný nepřišel. Sally mi připadala mi méně životná a věrohodná. Pasáže, které vyprávěla ona, byly sice uvěřitelné, to určitě ano, navíc nám osvětlila spoustu skrytého, ale nedokázala jsem se do její postavy tak dobře vžít.  Prostě mi přišla „jenom napsaná“. Ovšem za tím může stát pouze můj subjektivní pocit a také menší prostor v příběhu, který  autorka Sally vyhradila. Každopádně opět v této knize platí, že nic není tak, jak to zpočátku vypadá, a budete zírat, jak se celý příběh postupně zamotá a vyvrbí. Místy působí opravdu hodně zmatečně, ale to je autorčin záměr. Abyste se cítili stísněně a zmateně jako hlavní hrdinka. Přiznám se také, že v určitém místě jsem se dokonce rozbrečela, což se mi u thrillerů většinou nestává. A jelikož je to autorčina prvotina, tak můžu jenom zatleskat a doufat, že se brzy dočkáme dalšího díla.

Pokud máte chuť na výborné psychologické drama s thrillerovými prvky, určitě vám knihu Co zbylo z mojí sestry doporučuji. Jde o napínavý příběh plný překvapivých zvratů a s tísnivou atmosférou. Ovšem jestli vás na konci čeká klasický happyend, to už si musíte zjistit sami. 

O autorce:
Nuala Ellwood je dcera oceněného novináře a bývalého moderátora BBC Luka Caseya. Už jako teenagerka psala povídky, psaní bylo pro ni normální a nezbytné jako dýchání. Je nejmladší z pěti sourozenců, z kterých čerpala své náměty k povídkám. Na začátku profesní dráhy se věnovala zpěvu a psaní písňových textů, ale později se rozhodla pro spisovatelství. Nualin otec i celá řada jeho přátel působili jako váleční reportéři a právě jejich vyprávění bylo pro autorku primární inspirací pro vytvoření hrdinky, která se po návratu z válečného pekla potýká s posttraumatickou stresovou poruchou.
Je fascinována tím, jak si ženy- novinářky, ve válečné sféře, která je více ovládána muži, najdou lidský příběh uprostřed války a její hrůzy. Tím byla hodně inspirována jak svými zkušenostmi, tak i zkušenostmi zahraničních zpravodajů, jako jsou Marie Colvina a Martha Gellhornová. Marie Colvina kdysi říkala, že "statečnost se nebojí, aby se bála" a to je směs síly a zranitelnosti, kterou jsem chtěla zachytit v Kate v knize. Získala finanční prostředky pro její výzkum v oblasti PTSD a pro svůj debutový psychologický thriller MY SISTER'S BONES, který byl věnován právě otci. Nuala vyučuje kreativní psaní na Yorkské univerzitě v St. John a žije ve městě se svým manželem a synem.

Hodnocení: 97%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Domino. Knihu zde můžete zakoupit.

4 komentáře:

  1. To zní jako hodně povedený debut. Po knize se určitě podívám. Hezká recenze, Šárko :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, je to opravdu povedené, zajímavý námět a přestože jde o alkohol v podstatě u obou ženských postav, v této knize je to úplně jiné, snad i odůvodnitelné a pochopitelné, fakt doporučuji.

      Vymazat
  2. Super recenze, Šári! A naprosto souhlasím s tím, že čtení je místy zmatečné, jenže je to pro dobro věci - takhle sugestivně a autenticky předané pocity nějaké postavy, to jsem dlouho nezažila :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Kristýnko, a fakt to bylo skvělé. Já ta psychodramata prostě zbožňuju. I když o konci by se dalo možná polemizovat, ale tak zas tam to byl ten zmiňovaný thriller, jinak opravdu psycho :) Doufám, že o autorce ještě uslyšíme.

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥