středa 30. srpna 2017

RECENZE – Poháry touhy

Autorka: Markéta Harasimová
Nakladatelství: MaHa
Rok vydání v ČR: 2017
Počet stran: 320

Anotace:
Violina minulost je opředena tajemstvím – její matka odmítá mluvit o rodině zemřelého otce. První střípky pravdy tak Viola nečekaně odhalí až ve chvíli, kdy se jako dospělá ocitá na dramatické životní křižovatce. Východisko z těžké situace vidí v nečekané závěti svého dědečka, o jehož existenci neměla ponětí. Do klína jí spadly vzácné vinohrady, ale také polorozbořený vinný sklep. Třebaže o vinařském řemesle nic neví, rozhodne se Viola z ruin vybudovat nové vinařství a navázat na rodinnou tradici.
Střetne se s řadou překážek a předsudků, nepřízní osudu i lidskou zákeřností. Zažívá žhavá erotická vzplanutí a poznává odvrácenou tvář lásky, ale také skutečné přátelství. Na scéně se však objevuje chladnokrevný násilník zaměřený na mladé ženy a Viola se ocitá v jeho hledáčku. Jako mrazivé poselství ze záhrobí se jí navíc začíná zjevovat duch zesnulého dědy s tajemnými vzkazy, které je potřeba rozluštit. Nad Violou se postupně stahují temné mraky a začíná jí hrozit smrtelné nebezpečí…
Ponořte se do napínavého příběhu plného emocí, dráždivé erotiky, tajemna i nečekaných zvratů…


Viola se rozchází se svým manželem poté, co ji přistihne při nevěře. Ovšem daný úlet je už asi jen vyústěním  nefungujícího vztahu. Viola se odstěhuje ke své matce a nevlastnímu otci, ovšem soužití nefunguje. Otčím je despota a matka není schopná se mu vzepřít. Viola usuzuje, že společné soužití dlouho možné nebude. Vtom se však jako dar z nebes objeví dědictví po dědečkovi. Viola odjíždí na Moravu, aby dědictví přijala. Její dědeček a otec totiž byli vinaři a na Violu čeká vinný sklípek a vinohrad. Viola si maluje krásný dům s vinným sklepem, ale nachází zanedbané stavení i sklípek. Je zklamaná, ale přesto si říká, že zkusí v tradici pokračovat, byť o tom nemá ani potuchy. Učí se od sousedů, kteří jejího dědečka měli rádi a jeho práce si vážili. Postupně si získává přátele, ale také nepřátele. Do jejího života vstupuje nový muž a Viola po něm doslova zahoří. Vypadá to, že se mladé ženě blýská na lepší časy, ale nic nemusí být tak růžové, jak se zdá. Zvlášť když se objeví někdo, kdo vám bude bezostyšně házet klacky pod nohy.

Musím říct, že zatím u žádné knihy jsem neměla takovou chuť na víno, jako u Pohárů touhy. Vinařské prostředí mě vážně bavilo a docela mi sedla i hlavní hrdinka. Líbil se mi její zápal pro věc a určitá tvrdohlavost. Také moravské nářečí mi přišlo milé, mám ho ráda. Ovšem prvoplánová erotika v knize mě naopak nebavila vůbec a rádoby mystická linka se zjevováním ducha Violina dědečka také ne. Mám ráda duchařinu, ale opravdovou duchařinu, ne v tomto podání. Autorka píše čtivě, o tom žádná, ale já nejsem asi ta správná cílovka pro podobnou četbu. Příběh byl místy i dost napínavý, což se mi líbilo, ale přesto mi přišlo, že ho všude přítomné erotické sálání přebilo. Nic proti sexu a erotice samozřejmě nemám, ale v literární podobě mi sedne opravdu výjimečně. Většinou pro mě vyzní jako parodie.

Knihu můžu doporučit všem, kdo si naopak v podobné, lehce erotické četbě libují, mají chuť i na trošku napětí a hlavně milují Moravu a dobré víno.

O autorce:
Markéta Harasimová je členkou české sekce AIEP. Knihy začala vydávat už během studií na obchodní akademii. Dnes se literární tvorbě věnuje na plný úvazek – kromě románů píše články a povídky, stala se scenáristkou a pravidelně vystupuje se svým kulturním programem. Spolupracuje s řadou známých osobností. Je také autorkou projektu S vínem nad knihou, který kombinuje scénické čtení, hudbu a degustace moravských vín. Aktuálně založila vlastní nakladatelství MaHa. Autorčina současná tvorba je laděna eroticky a detektivně; často jde až na hranici thrilleru. Tíhne k akci, pádným dialogům a emotivním situacím. Její romány rovněž dnes nechybí v žádné veřejné knihovně.

Hodnocení: 77%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji autorce paní Markétě Harasimové. Knihu můžete zakoupit zde.

2 komentáře:

  1. Kniha vypadá zajímavě, a upoutala mne i obálka. Erotično mi v knihách většinou nevadí, a Moravu mám docela ráda. Možná se někdy po knize poohlédnu. Myslím, že by mě zajímala, otázka je zda by se mi líbila. Sice to není takové to: "páni, ro musím mít a číst", ale když na ni dostanu "chuť" myslím, že bych ji pak zkusit mohla.
    Díky za zajímavou recenzi na knihu, které bych si asi jinak vůbec nevšimla. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo :) Kniha se čte dobře a co se té erotiky týče... Jak je často v knihách podaná, tak mě prostě nebaví. Jsou opravdu pouze výjimky, kde tomu bylo jinak. Ale Morava, vínko, srdečné vztahy... to vše mě bavilo. Takže určitě pro chvíle pohody knížku doporučuji :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥