čtvrtek 22. června 2017

Knihovníček 3: Knihy na filmovém plátně

...aneb #sknihouspolecne

Přeji vám všem krásný den :)
Rozhodla jsem se zapojit do třetího knihovníčka, byť až zas tolik knih, které jsem viděla i zfilmované, asi nebude. Ale na něco se snad rozpomenu.

První mi na mysl přišla kniha Johna Steinbecka O myších a lidech. Jde o krátkou novelku, ovšem s hlubokým příběhem, který vás rozhodně zasáhne. Jakmile jsem knihu přečetla, snad hned druhý den jsem se podívala na filmové zpracování s Johnem Malkovichem v hlavní roli. A film je skvělý a rozhodně ho doporučuji. Věrně se drží knižní předlohy, za což jsem moc ráda. A výkon pana Malkoviche je vynikající. Nesmím však opomenout také roli Georga, kterou zahrál Gary Sinise rovněž skvěle. Toto filmové zpracování pochází z roku 1992. Na filmové databázi však můžete najít také adaptaci z roku 1939. Možná se na ni někdy také podívám, abych mohla porovnat oba filmy. Tenkrát mi však byla doporučena ta s Johnem Malkovichem a stálo to za to. Takže v tomto případě šlo o vynikající jak knižní tak filmový zážitek.


Dále budu určitě jmenovat Saturnina od Zdeňka Jirotky. Musím říct, že než jsem mu přišla na chuť, dost jsem s knížkou bojovala. Ale určitě si ji ještě někdy přečtu a ne jednou. Ono ji člověk ani nemusí číst stále celou od začátku do konce, ale jen tak pro radost si přečíst vybrané pasáže. No, a když jsem shlédla film s Oldřichem Víznerem a Ondřejem Havelkou v hlavních rolích, absolutně jsem si Saturnina zamilovala. A jak nevyhledávám audioknihy, tak Saturnina můžu poslouchat pořád dokola. Nevím, jestli je pro mě lepší film nebo kniha. Možná zpočátku film, ale teď si myslím, že kdybych se pustila do knihy podruhé, bude to už nastejno. Rozhodně doporučuji obojí.


Minulý rok jsem četla knihu Pořád jsem to já od Lisy Genovy. Knihou jsem byla nadšená, a přestože je zaměřena na vážné téma Alzheimerovy choroby, nejde o depresivní knihu. Mně se strašně dobře četla a těšila jsem se na filmové zpracování s Julianne Moore v hlavní roli Alice Howlandové. V tomto případě musím říct, že možná kniha mě okouzlila víc. Při sledování filmu jsem měla pocit, jako by tomu trošku něco chybělo, přestože Julianne zahrála roli Alice výborně. Neumím to konkrétně popsat, ale kniha mě nadchla víc. Ovšem doporučuji obojí, knihu i film. Určitě nebudete litovat.


Za další bych ráda jmenovala Zmizelou Gillian Flynn. Četla jsem knihu právě v období té obrovské reklamní masírky a musím říct, že jsem byla zklamaná. Čekala jsem opravdu velice mrazivý thriller, ale prostě nedostala jsem ho. Kniha nebyla špatná, četla se mi celkem dobře, ale bylo to pro mě málo. Možná kdybych po ní sáhla až později po opadnutí toho blázince kolem, neměla bych očekávání už tolik vysoká a byla bych spokojenější. Každopádně jsem si říkala, že zkusím i film, ale v jeho případě bylo zklamání ještě větší. Ben Affleck v roli Nicka mi přišel absolutně nevěrohodný a Rosamund Pike v roli Amy mě nebavila vůbec. Takže přestože většina čtenářů Zmizelou miluje, já se mezi ně neřadím. A pokud bych se měla přece jen rozhodnout, zda knihu nebo film, tak určitě v tomto případě knihu.


Dále jsem si vzpomněla na knihu Jestli zůstanu od Gayle Forman. Později vyšla v novém vydání pod názvem Zůstaň se mnou. Kniha mě nijak zvlášť nezaujala. Nedokázala jsem se vžít do hlavní hrdinky. Měla jsem pocit, že autorka mohla z lákavého námětu vytřískat mnohem víc a v atraktivnějším podání. Ovšem film se mi líbil. Nalákala mě na něj dcera a obě jsme si pěkně pobulely. Takže tady pro mě byl film mnohem lepší, propracovanější, chytlavější. Kniha mě víceméně nudila.


Ráda bych jmenovala také Jane Eyre od Charlotte Brontëové. Tuto klasiku jsem četla už snad někdy v pubertě a přestože si už nijak zvlášť děj nevybavuju, vím, že mě kniha hodně bavila. A hodlám si ji určitě někdy přečíst podruhé. Hledala jsem teď, jaké filmové zpracování jsem viděla, protože to už je taky hodně let zpátky. A myslím, že to byl seriál z roku 1983 s Timothym Daltonem a Zelah Clarke v hlavních rolích. Herečku si vybavuji naprosto jistě a seriál se mi moc líbil. Možná jsem viděla i české zpracování s Martou Vančurovou v roli Jany, ale to si nejsem jistá. I v tomto případě doporučuji knihu i filmové zpracování. Docela bych ráda shlédla i nějaké novější. Ale nejdřív si musím dát re-reading knihy.


Myslím, že to by jako výčet pro článek stačilo, aby nebyl úplně obří a bavilo vás ho vůbec číst. Ale ráda bych ještě zmínila filmy, které byly podle knih natočeny, viděla jsem je, ale knihy nečetla a číst nehodlám.

V první řadě bych jmenovala dva filmy podle knih Stevena Kinga. Viděla jsem film Misery nechce zemřít, natočený podle knihy Misery. Je to už dlouho, ale vím, že mě bavil. Na Kathy Bates v hlavní ženské roli se totiž hned tak zapomenout nedá ☻

Dále jsem viděla film Zelená míle. A ten mě rozsekal. Viděla jsem ho jednou jedinkrát před mnoha lety a vím, že už ho nikdy vidět nechci. Já jsem tak strašně brečela, to bylo šílený. Ten film je naprosto skvělý, vynikající, ale rozseká vás na cucky. Pokud jste neviděli, rozhodně mi to věřte. Ale podívejte se, stojí za to. Já už to ovšem podruhé nedám.

Také Vykoupení z věznice Shawshank má předlohu v Kingovi a sice v jeho povídce Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank. Film je úžasný, vynikající, no nemám ani slov, prostě patří mezi moje topky. Samozřejmě jsem u něj taky bulela jako želva, asi celých posledních dvacet minut potom už nepřetržitě. Ale na něj se klidně podívám znovu.


Číst Kingovy předlohy nechci. Četla jsem od autora Řbitov zviřátek a absolutně mě jeho styl neoslovil. Tudíž se do něj nehodlám pouštět. Alespoň zatím.

Potom uvedu film Bezpečný přístav, který byl natočený podle knihy Nicholase Sparkse. Film mě bavil, ale myslím, že číst knihu by mě potom už asi nebavilo. Každopádně něco od autora bych ráda zkusila, doma mě čeká Talisman.

Také jsem shlédla film Hvězdy nám nepřály. Moc se mi líbil, pobrečela jsem si, výborně zpracované. Knihu doma sice máme, ale myslím, že už by mě teď tak nějak nebavila číst, když vím, jak to všechno dopadne.

Možná bych sem mohla zařadit i knihu a film Než jsem tě poznala. Sice jsem film zatím neviděla, ale knihu mám už tolik naspoilerovanou, že už nemám chuť se do ní pouštět, ale na film jsem určitě zvědavá a podívám se.

Ještě bych ráda zmínila několik filmů, u kterých čekám, až si přečtu knihu, abych se na ně mohla podívat. 

Tak v první řadě profláklou knihu Dívka ve vlaku. Mám ji doma dlouho a ať jsou na ni názory jakékoliv, chci si ji nejdřív přečíst a potom se teprve podívat na film.


Dále Zázraky z nebe. Knihu jsem si koupila nedávno v Levných knihách a rozhodně si ji nejdřív přečtu a potom zkouknu film. Těším se moc, co jsem slyšela, jde o silný příběh.


Další v řadě mám Zlodějku knih. Také určitě nejdřív přečtu knihu, která na mě čeká už hodně dlouho. Když teď nad tím přemýšlím, těch knih, u kterých se těším i na film, je vlastně spoustu... Divočina, Dítě číslo 44, Hypnotizér, Dánská dívka, Psí poslání, Daleko od hlučícího davu, Úkryt v ZOO, Švadlena, Žena v kleci, Ranhojič, Pokání... A další a další ☻

A nakonec jmenuji dvě knihy, které jsem četla a moc se těším na filmové zpracování. A jde o knihy Pamatuji si vás všechny od Yrsy Sigurdarrdóttir a Sněhuláka od Joa Nesboho.


Tolik ode mne pro třetího Knihovníčka. Napište mi k tomuto tématu cokoliv, co vás napadne... Jaká kniha byla skvělá a naopak film vás zklamal a nebo naopak, nebo která kniha vás nadchla natolik a nechcete se na film podívat ze strachu, abyste si třeba nepokazili dojem. Prostě pište, moc se na vaše komentáře těším.

Mějte se krásně a čtěte :)

Vaše Šárka ♥

středa 21. června 2017

Můj knižní tip #16

Krásný parný den vám všem, milí knihomolové :)

Mám pro vás nový knižní tip a vypadá hodně dobře. Vychází u nakladatelství Mladá fronta, ale nevím, které datum je správné. Přímo na stránkách Mladé fronty je datum vydání 12. 7., ale na Knižním klubu už 29. 6., takže se asi necháme překvapit ☻ Na své si přijdou především milovníci psychothrillerů. Kniha má název Manželova žena (viděla jsem i obálku s názvem Žena mého muže) a autorkou je Jane Corry. Měla by mít 368 stran.

Anotace:
Oko za oko, ženu za ženu. Psychologický thriller, v němž každodenní lži jednotlivých postav utahují smyčku osudu čím dál pevněji a vedou k nezvratitelným událostem. Když se mladá advokátka Lily provdá za Eda, je pevně rozhodnutá za své manželství bojovat. Hodlá nechat tajemství minulosti za sebou. Jenže pak začne pracovat na svém prvním případu vraždy a seznámí se s Joem, odsouzeným vrahem, který ji podivně přitahuje. Kvůli kterému bude brzy ochotná riskovat takřka vše. A Lily není jediná, kdo má tajemství. Sousedce Carle je sice teprve devět, ale už ví, že tajemství jsou mocnou zbraní. Že díky nim může získat, cokoli chce. Když se Carla po šestnácti letech objeví před Lilyiným prahem, spustí řetězec událostí, který může skončit jen jedním způsobem.

Anotace vypadá docela zajímavě, že? Rozhodně mě bude kniha lákat ☻



A co vy? Necháte se zlákat také? Srovname.cz vám pomůže najít nejnižší cenu, pokud si knihu budete chtít objednat.

Mějte se krásně a užívejte léta :)

Vaše Šárka ♥

úterý 20. června 2017

Knižní přírůstky – červen #2

Krásný pozdní večer všem knihomolům :)

Mám pro vás další článek s knižními přírůstky. Dnešní hromádku knížek jsem si objednala na stránkách knihkupectví Papyrus. Objednávám tam spíš výjimečně, ale je fajn, že si knihy můžu v Pardubicích na prodejně vyzvednout a nemusím platit žádný poplatek.


Cíleně jsem šla hlavně pro klasiku Bratři Karamazovovi, protože ji momentálně téměř všude mají asi za 80-90 Kč. Což je krásná cena. Navíc se mi strašně líbí toto vydání. A k nim jsem si potom ještě vybrala další tři knihy.

Bratři Karamazovovi –F. M. Dostojevskij
Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880. Tento literární epos je po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech považován za vrchol autorovy tvorby. Obsesivní touha po životě je společným jmenovatelem psychopatických postav, otce Fjodora a bratrů Ivana, Dmitrije, Aljoši. Starý Karamazov, děvkař a opilec, odmítá financovat večírky a alkoholové eskapády svého nejstaršího syna Dmitrije. Ten před svědky přísahá, že otce zabije. Drama o temných vrstvách paměti, o lidském svědomí, vině a trestu. Vedle divadelních představení byli Karamazovi třikráte převedeni na plátno: 1958 americkým a 1969 ruským režisérem, originálním způsobem roku 2008 v česko-polském filmu Petra Zelenky.


Po knize My nejsme my jsem pokukovala už delší dobu a když jsem ji teď objevila asi za padesátku, neváhala jsem.

My nejsme my – Matthew Thomas
Eileen, dcera irských imigrantů, se v New Yorku 50. let snaží za každou cenu vymanit z prostředí poznamenaného chudobou a alkoholem. Šanci na splnění svého ambiciózního snu o bohatství a velkém domě na předměstí spatřuje ve slibném mladém vědci, za nějž se provdá. Edovy představy o úspěchu se však od Eileeniných liší - a jak léta plynou, jeho přemrštěná zásadovost a puntičkářství se postupně ukazují jako příznaky nevratné mentální změny. Střet s vážnou chorobou znamená pro Eileen novou výzvu: nepřijít o někdejší ideály a zachovat si důstojnost až do samého konce.


Potom mě zaujala knížka Kolébka zla. Je to vlastně literatura faktu, ale doufám, že se to bude číst dobře. 

Kolébka zla – Brian Keenan
V knize „An Evil Cradling“ (Kolébka zla), vydané poprvé roku 1992, vychází autor ze zkušenosti svého věznění. V roce 1985 odjel do Bejrútu, aby na tamní univerzitě vyučoval anglo-irskou literaturu. Po několika měsících byl unesen šíitskými fundamentalistickými milicemi. V zajetí strávil čtyři a půl roku, částečně na samotce, tři roky přikován řetězem ke zdi. Podstoupil mučení psychické i fyzické, ale ve všem se mu stále více vnucovaly hluboké otázky po podstatě lidské svobody. Kniha je výrazně poznačena autorovou bolestivou, ale osvobozující zkušeností zajetí, totální osamělosti a konfrontace s lidstvím jeho věznitelů v podmínkách moderní nelidskosti. Autor prochází sotva představitelnými rozměry ponížení a zoufalství, přesto však nenadbíhá čtenářovu latentnímu voajérství, exhibicí svého utrpení šetří. Keenanova reflektující cesta je svědectvím o tom, že člověk může zvítězit i nad nesmyslností svého utrpení a může dokonce i pocítit nepředstíraný soucit s člověkem, který jej vězní a mučí. Proměna bezmoci v porozumění sobě i druhým - to je podmanivé poselství této knihy. Skvostné jsou pasáže, které nabízejí čtenáři rozkošnické vychutnávání barev v šedivé betonové cele. Mezi nejsilnější témata patří zcela jistě zrod a zrání přátelství autora se spoluvězněm – přátelství Ira a Angličana, konfrontaci dvou světů, dvou stran tradiční barikády. Kniha bývá přirovnávána k dílům Prima Leviho či Artura Koestlera. Ve Velké Británii se stala povinnou četbou pro studenty teologie a medicíny, je zařazena mezi doporučenou četbu k maturitě. Mj. odbourává i tradiční předsudky o nesmiřitelnosti odlišných náboženských postojů, mýty o náboženské podstatě světových konfliktů. Sama se však ujímá funkce mýtu, který „člověka zkroušeného pozvedá“, mýtu o tom, že cesta z podsvětí je možná.


A další knihou podle skutečné události je Z deníku vlaku svobody

Z deníku vlaku svobody – Karel Ruml
JUDr. Karel Ruml, rodák z Nymburka patřil mezi účastníky jízdy „vlaku svobody, “ která v roce 1951 vzrušila celý svět. Deníkové zápisky poodkrývají pozadí alespoň části jednoho osobního příběhu včetně vlastního průběhu únosu vlaku. Tato krátká výpověď je ohraničena léty 1948 – 1951.


Když pominu Bratry Karamazovovi, protože ty znají určitě všichni z vás, znáte i další z knih, které jsem si pořídila? Pokud ano, určitě mi napište.

Mějte se krásně a užívejte tropického léta :)

Vaše Šárka ♥