středa 23. května 2018

Poprvé jsem otevřela – Jepice

Krásný večer vám všem :)

Momentálně jsem neskutečně rozladěná z toho, že se nemůžu dostat na svůj instagram. Jestli mi někdo naboural účet, což tak nejspíš vypadá, nevím, hlavně nevím, co s tím a jestli o něj přijdu, tak mě to teda bude pěkně míchnout. 


Ale dost toho negativního, mám pro vás dnes pár slov o knize, kterou právě čtu. Několik dní už trávím s knihou Jepice od Jamese Hazela. Je to autorova prvotina a po těch dvou stech stranách, co mám za sebou, musím říct, že na prvotinu je to dost dobré. Jako je tam něco, co třeba bych tam úplně nepotřebovala, hlavně se to týká hlavní postavy Charlieho Priesta, ale tak to je zas na jednu stranu jen můj subjektivní pocit. Knížka se čte dobře, vůbec neřešte to, jak ji čtu dlouho a stále nejsem u konce. Je to pouze mnou, prostě poslední dobou je to se mnou a čtením čím dál horší a slabší. Večer u toho usínám, takže vážně čtu v podstatě ve vlaku a to je prachbídně málo.

pondělí 21. května 2018

Můj knižní tip #5

Krásný podvečer, milí přátelé :)

Před chvílí jsem si projížděla předprodej na Knižním klubu, protože tam nejraději vyhledávám novinky a oko mi spočinulo na pár super kouscích, které vyjdou v červnu a červenci. Pojďme se tedy podívat, na co se můžeme těšit.

V polovině června se všichni fanoušci Angely Marsons mohou těšit na další díl série s Kim Stone Pokrevní pouta. Já se na ni těším rozhodně, byť jsem ještě nepřečetla Otevřený hrob. Ale už jsem si ho pořídila :)

Pokrevní pouta
Jak chytit vraha, který nezanechává stopy? Žena zabitá jediným přesným bodnutím do srdce – na první pohled to vypadá jako loupežné přepadení, které se zvrtlo. Kdo by plánovaně vraždil starostlivou a bezúhonnou sociální pracovnici? Ale inspektorce Kim Stoneové na téhle smrti něco nesedí. Pár dní nato už si je jistá – po nálezu mrtvé mladé narkomanky se stejnou bodnou ranou v hrudi. Někdo je obě chladnokrevně sprovodil ze světa. To je však to jediné, co je spojuje. Kim se nedokáže na případ soustředit – z minulosti se vynořila doktorka Thorneová, sociopatka, kterou Kim dostala do vězení a která za mřížemi naplánovala bezcitnou pomstu. Počet obětí narůstá a Kim a její tým se po krůčcích přibližují k pachateli. Někdo z nich se ale brzy octne ve smrtelném nebezpečí. A Kim tentokrát možná nebude mít dost sil, aby ho ochránila…

Kniha vyjde opět u Knižního klubu a měla by mít 368 stran. Také se vám líbí obálky této série?

čtvrtek 17. května 2018

RECENZE – Za jasné noci

Originální název: Staircase to the Moon
Autorka: Elizabeth Haran
Překlad: Pavel Dufek
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání v ČR: 2018
Počet stran: 424
ISBN: 978-80-7543-665-8

Anotace:
Když Emily prchne před domluveným sňatkem na farmu v severozápadní Austrálii, nečeká, že ji tak okouzlí zdejší krajina, i Liam, syn jejích zaměstnavatelů. Liam je zasnoubený s půvabnou Glenys a pro Emily je těžké poručit svému srdci, ale čeká ji daleko těžší zkouška. V Evropě vypukne válka, Liam i jeho otec se rozhodnou narukovat a opuštěné ženy musí držet pospolu.

Emily žije se svým otcem a třemi staršími bratry v Perthu a šije v jejich krejčovské dílně. Rozumí si pouze se svým strýčkem. Není vůbec jednoduché žít v domácnosti se samými muži. Matku Emily ztratila a strašně jí chybí ženský element. Nemá žádnou kamarádku, otec a bratři ji nikam samotnou nepouští. A v dílně šijí také pouze na muže. Emily je z toho nešťastná, doma se přímo dusí, a když jí jednoho dne jeden z bratrů dokonce vybere ženicha, ošklivého a starého, ovšem movitého, najde si potají práci daleko od domova a bez rozloučení z domova zmizí. Na farmě, kam nastoupí jako švadlena paní domu a jejích tří dcer je od začátku šťastná a spokojená. Rodina ji nebere jako zaměstnance, ale téměř jako svou. A Emily je mezi ženami ve svém živlu. A což teprve nádherná krajina kolem. Do ráje však zasáhne válka, většina mužů v mladém a středním věku narukuje na frontu a ženy musí vést hospodářství samy. Což není vůbec jednoduché. Navíc, když v této době vzklíčí i nějaké ty romantické city. Pozná Emily tu pravou lásku? Dokážou téměř samotné ženy udržet rozlehlou farmu nad vodou?


Tato kniha byla mým seznámením s autorkou a prozradím, že už doma čekají knihy další. Mám moc ráda příběhy z prostředí Austrálie, venkova a hlavně ten počátek dvacátého století. Žádný přetechnizovaný svět jako máme nyní. Miluji tyto úniky z dnešní doby pomocí knižních příběhů. Název i obálka bude určitě v čtenářích na první pohled evokovat červenou knihovnu. Ano, je to román pro ženy, najdeme tam romantická klišé, ale to vůbec nevadí. Nechybí totiž ani napínavé pasáže, vtipné pasáže, takže rozhodně nejde o žádný sladký románek. Naopak se příběh dotýká nelehkých životních situací a tu pravou romantiku bych tam viděla až v druhé řadě. Kniha mě natolik dokázala vtáhnout do děje, že jsem se pokaždé moc těšila, až se prostřednictvím stránek budu moci vrátit na farmu mezi své oblíbené postavy. A postavy dokázala autorka opravdu skvěle vykreslit. Nejen hlavní postavu Emily, ale také třeba čínského kuchaře, majitelku farmy a další. Takže za mě jde o dechberoucí příběh z nádherného prostředí a já ho s klidným svědomím doporučuji všem čtenářkám. Budete mít chuť se na farmu v Kimberley podívat.

O autorce:
Elizabeth Haran se narodila v Zimbabwe. Dnes žije poblíž Barossa Velley v jižní Austrálii. Je vdaná a má dva syny. Literární tvorbě se začala věnovat až po třicítce, předtím prošla profesí modelky, byla majitelkou zahradnictví a starala se o výchovu dětí.





  
Hodnocení: 100%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress. Knihu zakoupíte zde.